PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
MInule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Genézu topoľčianskych kovotepcov smrti CONSTANS COMPROMISSUM nájdete v recenzii na ich debutový album, tu stačí zopakovať, že tri štvrtiny zostavy dlhší či kratší čas pôsobili v THALARION. Gitarista Peter Bartakovič je súčasťou aj novej zostavy veľkého pojmu SK melodic/doom/death metalu, ktorý odnedávna po veľmi dlhom a skoro večnom odpočinku opäť žije, tvorí a nový album vydáva v jeseni v Dánsku.
Z chystanej novinky som už jednu vec počul a myslím, že návrat THALARION rozhodne nebude patriť k tým kadejakým „radšej už to mali nechať spať“. U mňa skôr „je to zrejme tam a navyše sa nežije len z minulosti“. V tomto kontexte CONSTANS COMPROMISSUM môžu fungovať aj ako kapela, v ktorej Peter a jeho spoluhráči spracúvajú hudobné motívy, ktoré sú pre THALARION už priveľký death metal a tak si obe záležitosti môžu budovať vlastnú hudobnú cestu a prípadne byť zaujímavé pre obe skupiny fanúšikov, ak si budú chcieť prestriedať melódie a atmosféry s energickým smrtiacim nárezom.
Debut vyšiel u Support Underground, nové štvorskladbové EP je aspoň zatiaľ vecou samotných tvorcov. Určite nie preto, že by sa hudba „pokazila“, možno skôr preto, že už druhý rok aj vydavateľstvá fungujú v ešte dobrodružnejších podmienkach než predtým a ak chcete mať „krátkometrážnu“ nahrávku von čo najskôr, najlepšie sa o to postaráte sami. Tu v prvom rade možno pochváliť booklet. Na debute to bola jedna stránka s minimálnou informačnou hodnotou, tentokrát sa na dvojstránku vošli aj texty. Tematika klasicky deathmetalovo ponurá, záverečná vec s nádychom fantasy.
Obal vyzerá dobre, pracuje hlavne s paletou modrých a fialových tónov, dýcha z neho chladné, znepokojujúce tajomno. Pamätníkom by mohlo niečo hovoriť meno Miro Toman, jeho umelecká značka Gravart od začiatkov v Cannibal Artwork urobila kusisko cesty. Hudobne materiál pokračuje v tom, čo sa dialo na debute. CC hrajú death metal ako z 90. rokov, aj vrátane vtedajšej „pečate slovenskosti“ v podobe nadšenia pre rozviate melodické a harmonické štruktúry skĺbené s búrlivými náklepmi a priestorom pre vytváranie variabilných nálad. „Immersed In Darkness“ by v 90. rokoch mohol na scéne spôsobiť celkom slušný rozruch, dnes ide skôr o spomienku na to, ako sa tu hralo kedysi.
Od muzikantov vychovaných starou školou nemožno v death metale očakávať nejakú veľkú modernu, so skúsenosťami a citom pre žáner však dokážu presvedčiť. Kov smrti v ich podaní je úderný, agresívny, istý v blastujúcich výbuchoch i stredných tempách a uvoľnenejších pasážach. Skladby sú príjemne variabilné, kompaktné a aj v prevažujúcej priamočiarosti kvalitne vypracované. Hlboký vokál a náladovosť ako od DEPRESY, divokosť ako u SANATORIUM na demách a 1. CD, k tomu precíznosť na spôsob APOPLEXY, dobrý štýlový zvuk, myslím, že táto nahrávka má čo povedať aj dnes.
Oživovanie ducha zlatého veku slovenského death metalu v podaní pamätníkov úspešne pokračuje.
7,5 / 10
Peter Bartakovič
- gitary
Jozef Lukáč
- bicie
Juraj Čakajda
- gitary, vokály
Marek Okša
- basgitara
1. Killer´s Thoughts
2. Immersed In Darkness
3. The Hatred
4. Queen Of The Forests
Vydáno: 2021
Vydavatel: samovydanie
Stopáž: 19:36
Moze byt
MInule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Trochu prog rock/metalová exhibice. Toho tydlikání a hračičkování je místy opravdu hodně. Ale tito Švédové umí i příjemné melodie a přirozeně plynoucí pasáže, takže jim to předvádění odpustím. Ostatně, když na to mají, tak proč se trochu nepředvést, že?
Žijeme ve zlatých časech českého thrash metalu! Takové období hojnosti prostě nepamatujeme. Kapely na nás chrlí v horším případě dobré, v tom lepším (i v tomto) desky výborné a my si čvachtáme jako ten pověstný manža. Více v recenzi, teď si třepu palicí.
Švédské duo se na svém dalším albu ještě více vzdálilo postrockovým kořenům a dá se tedy tvrdit, že jejich hudba odplavala do specifické formy indie rocku, který se opírá o robustní kostru shoegaze. Opět slušné album.
Další švédský power metal, kterému vlastně nelze nic vytknout. Dobří zkušení muzikanti, kvalitní produkce a chytlavé melodie. Komponování dle osvědčeného mustru, přesto to dokáže zabavit. Dám tomu ještě pár poslechů a poté zapomenu, že to kdy existovalo.
Nepřístupná a temná blackmetalová deska, která spolu s disonantní nervozitou nabízí i death/doomové nálady. Dostat se tomu pod kůži není snadné, ale odměnou je lavina emocí. Střídmá stopáž navíc ukončí ta "muka" dříve, než by to člověku urvalo hlavu.
Sofistikovaně maluje, točí vtipné filmy, v MORTAL CABINET zanechal výraznou stopu, ze Slavíka ho vyhodili, páč jeho světem je hardcore rap. A je z Rumburku, což leccos vysvětluje! Když šel pro talent, Marty si nabral hrstě. Zase ho ukázal, zpíčenec jeden.